S Petrem Vaňkem, alias Kosmonautem na kole nás sbližuje nejen láska k přírodě a jízdě na kole, proto jsme se rozhodli ho podpořit ve velmi zajímavém projektu. Nejenom o něm, se dočtete v krátkém rozhovoru.
- Jak ses dostal k bikepackingu?
Bajkpacking sám o sobě pro mě začíná každý den, kdy je kolo dopravním prostředkem, zabalím batoh a vyrazím do města, na zkoušku, do divadla. Takže jsem vlastně early bird :)
- Co tě na bikepackingu drží dodnes?
To že s sebou můžu vzít na cestu víc věcí a můžu se zastavit kde chci.
- Jak jsi to propojil s projektem Kosmonaut na kole?
Každá naše mise s Pepinou byla na tři dny, a v ten moment jsme se museli chtě nechtě poprat s tím , kam dát spacáky, karimatku, pochutinu a nějaký to oblečení.
- Jak vypadá běžný den během několikadenní výpravy?
Nespěchej, všechno má svůj čas, dovol si zastavit se tam kde cítíš, že chceš. Nikdo tě nikam nehoní.
- Co bývá psychicky nejtěžší a co naopak nejvíc odměňující?
Zůstat v tomhle nadhledu je nejtěžší, nenechat se strhnout nějakou blbou událostí, velkým kopcem, který bere sílu mému parťákovi. Odměna je důvěra, která se prohlubuje, a radost, že jedeme společně na koloprojížďku ikdyž netočíme.
- Jak se změnil tvůj pohled na komfort a minimalismus?
Člověk toho moc nepotřebuje, je super že s sebou můžu mít dvě funkční trička, bundu na zimu a hotovo. Neumím se moc balit, je to moje Achilova pata. Nejlépe je pro mě udělat předvýběr - zabalit se do koše z Hornbachu a pak ještě vyeliminovat věci z toho koše. a jedeme. Zjistil jsem že to mi pomáhá nejlíp.
- Bez jaké výbavy bys nikdy nevyrazil?
Camel bag , power banka, funční triko, silnější triko s teplejší vrstvou - mám rád Sensor a Frash trash. A bunda do deště. Sluchátka. Kartáček a pasta.
- Jak vypadá tvůj ideální setup kola?
Dobře namazaný řetěz, utažené všechno co má být. Helma, rukavice a jedeme.
- Máš nějaký gear, který tě extrémně překvapil?
Mít dobrýho parťáka na cesty. Pak je jedno co se děje.
- Co tě cestování na kole naučilo o sobě?
Vnímám jak je pro mě při jízdě na kole uvolňující dovolit si po sobě nic nechtít, užívat si ten čas, řídit se svým pocitem, a radostí z jízdy.
- Jak pracuješ se strachem nebo krizí?
Pustím si hudbu, když to nefunguje pak zavolám ženě, a když ani to nefunguje pořádně si zařvu a zvolním, nebo i na chvíli zastavím a vnímám okolí. Záleží na velikosti krize. Strach vnímám, ale nenechávám se jím pohltit.
- Co bys chtěl, aby si lidé z tvého obsahu odnesli?
Z Kosmonauta na kole? Stačí vyrazit. Čas s dítětem, nebo partnerem nelze nahradit. Nasednout na kolo a přijmout, co přijde. Kraj za značkou města je cesta do fantazie a dobrodružství.
- Kam tě to táhne dál?
Těší mě dokončovat rozdělané věci. Abych potom mohl začít dělat ty nové.
- Máš vysněnou trasu nebo expedici?
Můj sen je začít vyrážet na cesty i s mojí ženou a našimi psy v cargo kole. Začneme nejspíš již toto léto. Držím nám palce aby jsme vyjeli.
- Kdybys měl bikepacking popsat jednou větou, jak by zněla?
Vzít víc, než potřebuješ, a zjistit, že ti stačí míň.
