Každý, kdo chodí v horách, to zná. První vrstva funguje bez problémů do chvíle, než ji začneš opravdu zatěžovat. Dlouhý výstup, batoh na zádech, opakovaný pohyb. Právě v těchto situacích se ukáže, co materiál skutečně zvládne a jak se chová při zátěži i po ní. Klasické merino je příjemné a funkční, ale má svoje limity. Při delším používání a větší zátěži je znát, že není stavěné na mechanické namáhání. V místech, kde se materiál dlouhodobě tře o batoh nebo výstroj, začne postupně ztrácet pevnost, působí unaveně a může se i zatrhávat. Kombinace merino vlny a Cordury na tohle přímo reaguje. Smyslem není změnit charakter merina, ale posunout ho dál. Zvýšit odolnost, aby materiál zvládl dlouhodobé zatížení, a zároveň upravit jeho chování při práci s vlhkostí.
Merino vlna patří mezi nejpoužívanější materiály pro první vrstvu. Je příjemná na těle, dobře reguluje teplotu a dokáže hřát i ve chvíli, kdy je vlhká. Při delším nošení je navíc znatelně odolnější vůči zápachu, což se hodí hlavně při vícedenním použití.
Slabší stránkou je mechanická odolnost. Jemná vlákna při dlouhodobém tření nebo kontaktu s vybavením postupně ztrácí pevnost, hlavně v exponovaných místech. Z hlediska vlhkosti má merino schopnost ji nasávat do své struktury. Díky tomu si drží tepelný komfort i ve vlhkém stavu, ale zároveň schne pomaleji.
Merino Cordura vzniká jako reakce na tyhle vlastnosti. Přídavek Cordury zvyšuje odolnost materiálu, takže lépe zvládá tření, opakované zatížení a dlouhodobé používání.
Zároveň se mění i práce s vlhkostí. Materiál není tak nasákavý a vlhkost se z něj po zátěži rychleji ztrácí. V praxi to znamená, že nepůsobí tak dlouho zatíženě jako klasické merino.
Na druhou stranu se tím částečně mění i charakter materiálu. Nepůsobí tak přírodně jako čisté merino, což je při prvním kontaktu znatelné.
Do testování jsem šel s jasnou otázkou. Je to pořád merino, které mám rád, jen odolnější, nebo už jde o jiný typ materiálu?
Nechtěl jsem to řešit jen teoreticky. Materiál jsem zkoušel v situacích, kde se jeho vlastnosti projeví nejrychleji. Při turistice jsem střídal tempo od klidnější chůze po náročnější výstupy a následně jsem schválně zpomaloval nebo zastavoval, abych viděl, jak se chová ve chvíli, kdy tělo přestane generovat teplo. Mechanickou odolnost jsem cíleně testoval na děčínské ferratě při opakovaných výstupech, kde se materiál dostává do kontaktu se skálou a výstrojí. Zároveň jsem sledoval, jak reaguje při různých intenzitách pohybu a změnách tempa.
Největší rozdíl jsem vnímal v mechanické odolnosti. V místech, kde mám u klasického merina zkušenost, že začne působit vytahaně a postupně ztrácí pevnost, materiál ani při opakovaném zatížení nevykazoval změny. Nepůsobil oslabeně a držel si svoji strukturu i při kontaktu s batohem a skálou.
Z hlediska vlhkosti je rozdíl znatelný hlavně po zátěži. Při výstupu se materiál zvlhčí, ale po zpomalení se vlhkost ztrácí rychleji a materiál nepůsobí dlouhodobě zatíženě. Je ale potřeba počítat i s tím, že tenhle posun má svůj důsledek. Po zpomalení nebo zastavení materiál působí o něco méně hřejivě a ve srovnání s klasickým merinem rychleji ztrácí teplo. Na první kontakt je znatelné, že materiál nepůsobí tak přírodně jako čisté merino, ale při nošení
to nehraje zásadní roli.
Celkově na mě merino Cordura působí jako smysluplný posun klasického merina směrem k reálnému použití v náročnějších podmínkách. Překvapilo mě, jak dobře si materiál i přes přídavek syntetické složky zachoval svoje funkční vlastnosti a komfort typický pro merino. Zároveň přináší větší jistotu při dlouhodobém zatížení, kde klasické merino naráží na svoje limity.
Z testování mi tenhle materiál dává největší smysl v situacích, kde se kombinuje vyšší zátěž, delší čas v pohybu a kontakt s vybavením nebo terénem. Typicky jde o turistiku s batohem, kde dochází k opakovanému tření. Právě v těchto podmínkách se ukazuje jeho hlavní přínos. Materiál si zachovává svoje vlastnosti i při delším používání a dobře zvládá opakovanou zátěž.
Zároveň se při pohybu chová přirozeně a dobře reaguje na změny intenzity.
Naopak při klidnějším použití nebo kratších aktivitách se jeho přednosti neprojeví tak výrazně. Největší smysl dává tam, kde víš, že materiál bude dlouhodobě zatěžovaný.
Údržba vychází z kombinace merino vlny a syntetického vlákna, proto dává smysl držet spíše šetrnější přístup.
Praní je vhodné na nižší teploty, ideálně kolem 30 °C, bez použití aviváže, která může negativně ovlivnit funkční vlastnosti materiálu. Vhodné jsou prací prostředky určené na vlnu nebo funkční textilie. Z hlediska praní doporučuji volit šetrnější program a vyhnout se zbytečnému mechanickému zatížení, které může materiál postupně oslabovat.
Sušení v sušičce není vhodné. Vyšší teploty mohou dlouhodobě ovlivnit strukturu vláken a tím i celkové vlastnosti materiálu. Lepší je nechat materiál uschnout volně na vzduchu.
